CÍL: Žáci vnímají a poznávají krajinu, rozumí, co se v ní děje, jaké procesy a činnosti ji poškozují.
ČAS: dlouhodobý školní/domácí projekt
POMŮCKY: mapa místa školy/bydliště, mapy vytvořené žáky, okolí školy/obce
POSTUP: Děti si na základě skutečné mapy (můžete nakopírovat mapu a pracovat s ní) vytvoří vlastní zjednodušenou překreslenou mapu – formát A3. Zaznačí si do ní důležité orientační body, tj. např. polohu autobusového/vlakového nádraží, polohu školy, kostel,… Na mapě si žáci zakreslí směrovku nebo severku. Mapa by měla dále obsahovat název, měřítko a legendu (vysvětluje všechny prvky uvedené v mapě). Pro tuto aktivitu se žáci stávají výzkumníky. Než se vydají do terénu na průzkum, pedagog se dotazuje, zda žáci ví, jaké jsou projevy sucha a nadbytku vody (záplavy)? Proč je důležité vyhledávat a zkoumat právě tyto projevy? Na základě odpovědí pedagog dovysvětlí, že jejich cílem je vytvoření novodobé mapy – mapy odrážející projevy klimatické změny. Tyto záznamy mohou posloužit pro užitečné projekty na ochranu přírody a krajiny v budoucnosti.
Vyhledávané stopy sucha nebo záplav
- Vyhledejte a označte místa, kde se shromažďuje voda nebo sníh a vyskytují se zde podmáčené oblasti.
- Vyhledejte a označte místa, kde se vyskytují projevy půdní eroze, tzv. erozní rýhy a splachy z polí (pomůcka obrázek zerodované půdy z aktivity 6. Tržiště – oživme krajinu).
- Vyhledejte a označte místa, kde se vyskytovalo sucho a jeho projevy – např. uschlé a usychající stromy a ostatní zeleň, vodní tok bez vody, vyschlé studny, rozpraskaná půda – do komentáře napište, o který projev se jedná.
Vytvořené mapy mohou žáci vystavit v obci/ve škole, zaslat na obecní/městský úřad nebo si domluvit schůzku na úřadě a tyto mapy odevzdat jako podklady pro změny v krajině.