Cíl: Studenti jsou uvedení do tématu klimatické změny, zorientují se v tématu.

Čas: cca 20 min (škálování 10 min + volné psaní 10 min)

Pomůcky: větší prostor pro pohyb

Postup: Pedagog vyzve studenty, aby se postavili. Pokládá různé výroky o klimatické změně (výběr variant dle výběru a skupiny), studenti se podle osobní souhlasu/nesouhlasu, či vědomostí, jak to v danou chvíli chápou, rozdělí na jednu nebo druhou stranu místnosti. Uprostřed místnosti je NEVÍM, vlevo nejdále od prostředka URČITĚ ANO, na druhé straně URČITĚ NE. Čím blíže ke středu místnosti, tím ANO/NE není tak přesvědčivé (SPÍŠE ANO/SPÍŠE NE). Poté nechá pedagog zaznít několik hlasů z jedné i druhé strany, případně nechá rychle reagovat ostatní, pokud je zájem.

Výroky:

  1. Změnu klimatu probíhající v současnosti způsobují lidé.
  2. Lidská společnost se dokáže přizpůsobit zvýšení globální teploty (o 2 a více stupňů), aniž by ji to výrazně zasáhlo.
  3. Globální snížení produkce CO2 může zastavit klimatickou krizi.
  4. Státy produkují více CO 2 by měly poměrově platit státům produkujícím méně CO 2.
  5. Stávky typu Greta Thunberg z Fridays For Future problém globálního oteplování nevyřeší.

    Alternativní pólování navíc pro skupiny, které jsou očividně více přesvědčené o KK:
  6. Omezením osobní spotřeby můžeme zásadně ovlivnit změnu klimatu.
  7. Vývoj “zelených” technologií dokáže v současném nastavení systému vyřešit klimatickou krizi.
  8. Civilizace potřebuje energii, ale spotřeba energie nesmí civilizaci zničit. (Papež František I)
  9. Změnu klimatu nezastavíme, OTÁZKA JE JEN, O KOLIK SE OTEPLÍ, SCÉNÁŘŮ JE NĚ KOLIK.
    KRAJINU ALE ZMĚ NIT MŮŽ EME A OPAKUJI: OTÁZKA ZADRŽENÍ VODY BUDE DO BUDOUCNA ZÁSADNÍ.“ (Z. Žalud, klimatolog)
  10. Řešení klimatické krize nelze dosáhnout v rámci demokracie.

* na problémy máme různé názory, zaujímáme k nim různé postoje, máme různé zájmy a strategie – mapování šíře přístupů

REFLEXE – volné psaní:

Cíl: Utřídění myšlenek a pocitů k tématu klimatická změna.

Čas: 10 min

Postup: Necháme studenty, aby si utřídili myšlenky formou volného psaní.

Na začátku dne (hodiny) jsme se zamýšleli nad svým vztahem ke klimatické změně, klimatické krizi. Vybírali jsme karty, které představovaly naše pocity, emoce, názory na KZ. Poté jsme slyšeli názory ostatních na konkrétnější otázky a témata týkající se klimatu. Nyní se vraťme opět k sobě, a sice osobním zamyšlením nad tím, co doteď proběhlo. Pedagog nechává studenty ve volném psaní zachytit, co se v nich nyní odehrává a nad čím přemýšlí. Popíše metodu volného psaní a nechá v něm zpracovat jednu z otázek:

  • Jak vnímám klimatickou krizi?
  • Co se mi právě honí hlavou?

Popis metody:

Požádejte účastníky a účastnice, aby ve třech až pěti minutách napsali o nějakém tématu vše, co je napadne, případně aby si odpověděli na připravenou otázku. Ujistěte je, že psaní je pouze pro ně samotné, pokud se budou chtít o zapsané myšlenky podělit, bude to čistě na jejich rozhodnutí. Seznamte je s pravidly volného psaní, které je možné vyvěsit na viditelné místo. Minutu před koncem je upozorněte na blížící se časový limit. Po dopsání je nechte, aby si text po sobě přečetli a podtrhli si v něm myšlenky, které je zaujaly. Dejte prostor pro sdílení – myšlenky je možné sdílet ve dvojicích či s celou skupinou. Do sdílení zapsaného nikoho nenuťte.

Pravidla volného psaní:

  • Piš po celou dobu vše, co tě k tématu napadá.
  • Piš souvislý text, ne jen jednotlivá hesla nebo body.
  • Nevracej se k napsanému, nic neopravuj a nevylepšuj, co už je napsané.
  • Pokračuj v psaní, i když tě nic nenapadá – zapisuj i pomocné věty (např. „Teď mě nic nenapadá…“, „Jak byšlo pokračovat?“), ale snaž se vrátit k tématu.
  • Nenech se ve svých nápadech brzdit pravopisem – až budeš s textem dále pracovat, opravíš ho a vylepšíš i po formální stránce.