Podobná aktivita je uvedena v kapitole Voda v krajině – Domácí úkol pro badatele. Vyberte, co vám více vyhovuje.
CÍL: Žáci zmapují krajinu, znají různé druhy prvků v krajině v souvislosti se zadržováním vody v krajině.
ČAS: 4 hod. – projektový den
POMŮCKY: Mapa okolní krajiny, tužka, fixy, popisy a fotografie prvků krajiny – viz Příloha pro pedagogy
POSTUP: Do dvojice pedagog rozdá vytištěnou základní mapu okolí, kam se s žáky vydají na průzkum. Společně prochází krajinou a zaznamenávají objevené prvky do mapy. Popisují, jak body vypadají. Pořizují fotografie. Všímají si těchto prvků:
Mokřad, mokřina, alej, remízek, solitérní strom, tůň, rybník, meandr – tyto zaznačují do mapy odstíny modré, zelené, hnědé.
Odvodňovací příkop, meliorační trubka, narovnaný tok, opevněný (vybetonovaný) tok, velké pole bez zeleně, eroze – zaznačují odstíny oranžové až červené.
Po příchodu do školy přemalují jednotlivé naznačené body do velké společné mapy ve třídě. Body očíslují. Pedagog k zaznačeným bodům může vytisknout pořízené fotografie a žáci z nich mohou vytvořit doprovodný materiál k mapě, každá fotografie nese číslo shodné s číslem patřícím bodu na mapě.
Pedagog upozorní žáky, aby k mapě tvořili i legendu. Např. tmavě zelený bod – solitérní strom, červený bod – vyústění odvodňovací trubky apod.
REFLEXE: Jak se vám v terénu pracovalo? Jak náročné bylo mapování? Bylo těžké rozpoznávat jednotlivé prvky? Co všechno jste objevili? Jaké prvky v zkoumané krajině převažovaly? Co naopak podle vás chybělo? Kdybyste měli moc rozhodovat o této krajině, co byste do krajiny přidali? Co by se dalo reálně udělat s podporou dospělých?
PŘÍLOHA: Popis krajinných prvků.
Mokřad – místa v krajině, kde se často drží voda. Rostou zde rostliny, které mají rády vodu, a žije zde pestrá škála živočichů (motýli, vážky, žáby, …). Je to území bažin, rašelinišť apod.
Alej – neboli stromořadí. Skupiny stromů vysazené v linii, obvykle v pravidelných rozestupech. Zpravidla jde o doprovodný prvek vodních toků, hranic pozemků nebo dopravních komunikací.
Remízek – neboli remíz. Je část krajiny, která je přirozeným úkrytem drobných i větších živočichů v otevřeném prostranství. Remízky bývaly hranicemi mezi poli. Jsou porostlé různými keři, stromky a další bujnou vegetací.
Solitérní strom – strom/keř vysazený nebo přirozeně rostoucí osamoceně.
Tůň – prohlubeň v zemi vyplněná vodou. Voda se v ní může držet stále, nebo jen část roku. I když část roku vysychá, je domovem mnoha živočichů, nebo pomáhá zadržovat či zpomalovat silné přívalové deště.
Rybník – vodní plocha, kterou vytvořil člověk. Slouží většinou k chovu ryb a vodní drůbeže.
Meandr – zákrut řeky způsobený erozí. Vzniká při vymílání břehů jedné strany koryta a usazováním materiálu na druhé straně.
Odvodňovací příkop – malý až střední kanál pro odtok vody.
Meliorace – pojem meliorace označuje obecně všechna opatření vedoucí ke zvýšení úrodnosti půdy. Veřejně se však zažil pojem meliorace především pro systém odvodňující krajinu technickými opatřeními, jako jsou trubkové drenáže a příkopy.
Meliorační trubka – trubková drenáž nebo “husí krky” zakopané v zemi, stahující a odvádějící vodu z přilehlého okolí. Na fotce ukázka výusti meliorační trubky.
Meliorační šachta – místo soutoku 2 a více melioračních trubek, příp. kontrolní bod melioračního systému. V krajině viditelný často jako betonové skruže uprostřed polí.
Narovnaný, zregulovaný tok – uměle vytvořený tvar koryta toku. V minulosti docházelo k umělému narovnávání koryt v rámci regulačních opatření. Dnes občas dochází k opačnému procesu, správci vodních toků začínají toky vracet do původních podob koryt řek a potoků. Narovnané koryto může být obohacené betonovým opevněním, znemožňujícím vodě měnit tvar koryta. Významně urychluje proudění a odtok vody, znemožňuje život většině vodních živočichů.
Velké pole bez zeleně – plochy polí bez remízků, solitérních stromů, alejí… Často jsou velké plochy pole oseta jedním druhem plodiny. Pro řadu organismů jde o „poušť“. Všeobecně neprospívají životu.
Eroze – odnos půdy vodou nebo větrem
a) stružková
b) plošná
