Cíl: Studenti porozumí, jak les ovlivňuje klima ve svém okolí. Interpretují fakta z měření, která získali při praktických pozorováních, a vyvozují z nich závěry.
Čas: min. 120 min – projektový den
Pomůcky: venkovní, ideálně lesní prostředí (park/skupina stromů) – teplé až horké počasí (roční období jaro, léto, podzim), PL Pravda nebo lež, PL s diagramem Není stín jako stín
ÚVODNÍ MOTIVACE: PRAVDA NEBO LEŽ
Postup: Pedagog na úvod rozdá studentům pracovní list PL PRAVDA, NEBO LEŽ inspirovaným vědomostní soutěží probíhající v minulosti v ČT.
Zadání: Studenti přemýšlejí nebo tipují, jestli je výrok na pracovním listu pravdivý, nebo lživý/nepravdivý, svůj názor/tip označí křížkem.
- Stoletý buk odpaří ve slunečném dni až 400 litrů vody.
- Stoletý buk je vysoký kolem 25 m, s korunou v průměru 14 m a zakrývá na zemi plochu 150 m2.
Tento strom vydá za 1 hodinu tolik kyslíku, že by stač il k dýchání 10 lidem na celý den. - Jeden hektar lesa odpaří za 1 hodinu až 250 litrů vody.
- Hektar smrkového lesa dokáže vázat až 32 tun popílku (zbytky spalin v ovzduší).
- Bukový les na téže ploše dokonce 3 x tolik.
- Až 1/4 hluku je pohlcována mezi listím stromů.
- Pobyt v lese prospívá psychice, proto v Irsku mohou lidé trpící chronickým stresem absolvovat šestitýdenní terapii založenou na pobývání mezi stromy
- Dva průměrné stromy za svůj život (100 let) absorbuje přibližně 1 tunu CO2.
- Jediný velký strom dostatečně zásobený vodou v létě chladí výkonem 20-30 kW. (pro představu klimatizace v hotelích mají chladící výkon 2Kw).
- V lese je o 10 °C nižší teplota než na posečené louce a o 15 °C než na asfaltě.
Správné odpovědi:
1. pravda / 2. pravda (350 l) / 3. pravda / 4. lež 2 x tolik / 5. pravda / 6. pravda / 7. pravda
8. lež = 1 průměrný strom / 9. pravda / 10. lež 10. lež (např. při teplotě v lese 27,8 °C, bude na posečené trávě cca o 15°C více a o cca 20°C více na asfaltu).
Zdroje informací v pracovním listu (PRAVDA, NEBO LEŽ9,10,11).
ÚVODNÍ AKTIVITA K MĚŘENÍ: NENÍ STÍN JAKO STÍN
Studenti zmapují v terénu, v čem se liší a co mají shodné přírodní stínění a umělé stínění (slunečník, stín pod střechou před školou apod.).
Postup:
Studenti se vydají do terénu a vyhledají různá stinná místa (v rámci školy, příp. domácí úkol), nejdříve pracují samostatně. Vnímají teplotu okolí na svém těle a na oblečení (pozorují teplotní rozdíly). Pozorují, jaké vjemy v těle i pocity jednotlivá místa přinášejí. Pak své prožitky popíší společně ve dvojicích do pracovního listu ve formě Vennova diagramu (viz PL Není stín jako stín). Pedagog nechá prostor pro vyjádření studentů k pozorování, nekoriguje odpovědi, snaží se spíš podnítit zájem a motivaci studentů.
Možné otázky: Co myslíte, proč jsou tato místa odlišná? Je lepší klimatizace les/strom nebo stín budovy? Jaký je v rozdíl v tom, pod čím sedíme/stojíme? Je to skutečně tak, jak jste to vnímali? Přesvědčíme se o tom v měření.
AKTIVITA MĚŘENÍ TEPLOTY13
Čas: 120 min (alternativně projektový den)
Pomůcky: venkovní teploměry i vlhkoměry pro skupinu studentů, slunečník/deštník, psací potřeby, PL Není stín jako stín z předchozí aktivity (z druhé strany).
Postup: Teplotu / vlhkost měříme na třech místech (časové úseky max. 15 min)
1. V lese/lesoparku/parku pod košatým stromem.
2. Pod slunečníkem/altánkem/střechou budovy
3. Na přímém slunci uprostřed ulice/parku/louky.
Studenti pracují ve skupinách po 3-4 s úkolem:
Změřit a zapsat teplotu a vlhkost (pokud bude vlhkoměr) a popsat tělesné reakce (např. pocení) a pohodlí na třech rozdílných místech (pod stromem, na přímém slunci a ve stínu slunečníku).
Naměřené hodnoty studenti porovnají, zkusí zdůvodnit výsledky.
Pozn. Teploměr, pokud možno, položte, zamezí se ovlivnění měření teplotou těla
Možné otázky k společnému sdílení/reflexi:
Byly teploty rozdílné? Jestliže ano, proč? Čím by to mohlo být způsobeno? Jak by se to dalo příp. využit? Které z měřených prostředí podle žáků dokáže zadržet nejvíce vody? Co považujete za nejzajímavější /nejdůležitější informaci? Jaké pocity ve vás místa vyvolávaly? Jak se vám spolupracovalo v týmu? Na čem jste se shodli a naopak?
Společné sdílení může proběhnout venku nebo ve třídě dle možností.
ROZŠÍŘENÍ AKTIVITY: Nová zeleň v mém okolí
Vytvořit návrh, kde v mém okolí /nebo okolí školy by mohly být vytvořeny zelené plochy/vysázen, aby poskytovaly stín a chlad?
Studenti můžou nakreslit mapu/schéma svého okolí a zakreslit do ní místa pro novou zeleň. Tento svůj návrh můžou po domluvě prezentovat na obecním/městském úřadě.

Další možnost rozšíření: práce s termovizními snímky viz Příloha Termosnímky
Další informace pro pedagogy:
Filmy:
Silva Gabreta, Jak se rodí Šumavský horský les
Erik Baláž, Vlčie hory
Zdroj: Silvia Banyon,
http://www.fit-fuer-den-klimawandel.de/wp-content/uploads/2018/02/UE7_Klimawandel_und_seine_Folgen.pdf