CÍL: Aktivizace žáků, koncentrace, propojování se s přírodou, spolupráce, probuzení smyslů.3
ČAS: 25 min.
POMŮCKY: šátky na zavázání očí
POSTUP: Pro hru se nejvíce hodí listnatý les s pestrým zastoupením různých druhů, případně park nebo remízek. Žáci se rozdělí do dvojic. Jeden z dvojice si zaváže oči tak, aby neviděl. Jeho očima se stává jeho kamarád. Ten vybere některý ze stromů v blízkém okolí (pedagog předem určí, v jakém okruhu se děti mají pohybovat). Poté pedagog vydá zvukový signál (např. klepne o sebe dřívky). Žáci, kteří vidí, zavedou své spolužáky ke stromům v okolí. Každý ze slepých žáků je přiveden ke „svému“ stromu a jde se s ním seznámit. Osahává jeho kůru, přivoní, zjistí velikost kmene, tvar kořenů, případně chuť stromu, jaká je půda pod stromem… Cokoli žáka napadne. Kamarád mu může pomáhat a navádí jej otázkami: „Je kůra tvého stromu drsná, hladká nebo hrbolatá?“, „Vnímáš, že ten strom žije?“, „Kam vedou jeho kořeny?“, „Dosáhneš na nějakou větvičku?“, „Jaký tvar mají listy?“, „Roste rovně, nebo nakřivo?“ atp. Po určeném časovém limitu 5 minut jsou nevidomí žáci odvedeni zpět do výchozího bodu. Po rozvázání očí se žáci snaží uhodnout, který strom je „jejich“. Pokud se žákovi nedaří strom najít, může mu kamarád pomáhat nápovědou „přihořívá/samá voda“.
TIP PRO PEDAGOGA: Na začátku aktivity je potřeba zdůraznit, že ten, kdo vidí, má veškerou zodpovědnost za svého kamaráda. Musí ho vést velice opatrně, upozornit na všechny nerovnosti, větve, nebezpečí apod.
REFLEXE: Po skončení hry vybídněte žáky ke sdílení zážitků. Co jim strom pomohlo najít? Co bylo nejtěžší a proč? Co ohledně stromu jim nejvíce napovědělo, že je to právě jejich strom (kůra, vůně, půda…)? Čeho si prvního všimli, když strom nalezli? Jaký byl první pocit, když strom objevili? Jak jste se cítili v roli nevidomého? Bylo těžké spolehnout se na svého kamaráda? Jak jste se cítili v roli průvodce?