CÍL: Žáci pochopí další příčinu eroze – holá půda bez pokrytí.11
ČAS: 20 min. příprava + 20 min. pokus
POMŮCKY: 2 menší nízké misky (podkvětníky), 2 misky na chytání přebytečné vody, půda, vykopaný trs trávy, PL, 2 ks konve
POSTUP: „Při minulém pokusu jsme zjistili, že půda, která je utužená, po které se často jezdí traktorem, nedokáže vodu vsakovat a trpí na erozi, déšť odnese půdu nenávratně pryč. Napadá vás ještě, co by mohlo ovlivnit, jestli se z pole odplaví půda, nebo ne?“ Děti by samy nebo s pomocí pedagoga měly přijít na to, že když je půda pokrytá nějakými rostlinami nebo stromy, trávou, eroze bude menší nebo žádná. Naopak, když je půda holá, eroze je velká. Pedagog vybízí děti, ať zkusí samy vymyslet pokus, jak by to ověřily v učebně nebo venkovní učebně. Až budou mít pokus defi novaný, zkusí vymyslet svou hypotézu, kterou si napíší do pracovních listů, sešitů.
Hypotéza – příklad: Tam, kde je půda holá, bude velká eroze. Tam, kde je na půdě tráva, eroze nebude.
Průběh pokusu by měl proběhnout zhruba takto:
2 menší misky (podkvětníky) se naplní:
1. miska: půda z pole (popř. hlína odebraná z pole, kde zrovna nic neroste, popř. kraj pole)
2. miska: trs trávy i s půdou ve spodní části – měl by být přes celou misku.
Můžete přidat libovolný povrch, který ještě chcete s žáky zkoumat (půda se zasetou řepkou, kukuřicí, obilím…).
Misky se umístí šikmo (dle foto níže), aby po nich mohla stékat voda. Na tyto misky nalijí žáci stejné množství vody z kropičky a porovnávají, kde se vyplavilo zeminy nejvíce a kde nejméně.
VYHODNOCENÍ: Nejvíce náchylná půda na vodní erozi je ta, která je obnažená a nechráněná, nejméně splavené půdy, téměř žádná, bude v misce s travnatým drnem. Žáci při pokusu vyplňují pracovní listy.
