Změny však přicházejí mnohem rychleji. Zažíváme je na vlastní kůži. Průměrná teplota na Zemi se od průmyslové revoluce výrazně zvýšila. Devatenáct z dvaceti nejteplejších let bylo zaznamenaných od roku 2000.1, 2 Podnebí, které nás obklopovalo stovky let a na jehož základě naši předci podle pranostik dokázali předvídat blízkou budoucnost, začíná být nevyzpytatelné a dokáže se měnit i ze dne na den. V přírodě nastávají velké změny, které ovlivňují život na celé planetě.
A my, lidé, se stále domníváme, že nastartované změny někdo vyřeší. Stále však zapomínáme na to, že změny se netýkají jen přírody, ale že se týkají i nás. Všichni žijeme na jedné planetě a všichni jsme její neoddělitelnou součástí. Neexistuje „člověk“ a „příroda“, existuje pouze „člověk v přírodě“. Celá zeměkoule je jeden ekosystém, ve kterém všechno souvisí se vším, a jakékoliv narušení tohoto systému se projeví jeho vychýlením z rovnováhy. Ale platí to naštěstí i naopak. Každé, byť sebemenší, přírodě blízké opatření spustí proces obnovy.
Podílet se na obnově krajiny lze mnoha způsoby. Na rovnici, že jedinec nic nezmůže, zapomeňme. V našem projektu se zaměřujeme na jeden dílek klimatické skládačky – projevy sucha, povodní a péči o krajinu. V budoucnu bude krajina vystavována stále častějším a větším extrémům počasí (intenzivní srážky, dlouhá sucha, nečekané povětrnostní jevy aj.). Potřebujeme se na tyto extrémy připravit a zejména předcházet důsledkům – povodním, vysychajícím vodním zdrojům, poškození krajiny i majetku, neúrodě a dalším.
Hlavní myšlenka metodiky Společně s dětmi proti suchu je inspirována modelem Živá krajina spolku Živá voda. Jedním z jeho hlavních cílů je navracení vody do krajiny (zejména pomocí revitalizací toků, niv a mokřadů). Metodika vznikla ve spolupráci Vzdělávacího a kulturního centra Broumov a Základní školy Prameny.
Cílovou skupinou této metodiky jsou děti z 1. stupně ZŠ, tedy děti přibližně od 6 do 11 let.
Děti v tomto věku berou problémy, které kolem sebe vidí, vážně a upřímně se chtějí podílet na jejich řešení. Jedním z hlavních cílů je především budování a upevňování jejich vztahu k přírodě. Přírodověda ve školách má bohužel stále převážně informativní charakter. Je to svět učebnic odtržený od reálného světa. Vycházky do přírody jsou ve většině škol zatím stále považovány za ztrátu času. Kde může být ale učení o přírodě opravdovější než v samotné přírodě? Kde poznáme krajinu lépe než v krajině? Kde uvidíme, co nám vychýlení z rovnováhy přináší než na místech samotných? Jak více pomoci přírodě než tím, že přiložíme ruku k dílu? Přišel čas změnit způsob myšlení.
Jakákoliv „nauka“ zůstává stále naukou, nestane se součástí životního stylu a myšlením každého jednotlivce. Pozitivní vztah ke krajině svého okolí si děti budují především prostřednictvím zážitků propojených s konkrétními aktivitami a činnostmi. V okamžiku, kdy se dítě osobně podílí na vytvoření tůňky, zasadí vlastnoručně strom, pomůže upravit tok potoka, buduje si osobní vztah ke krajině v okolí, k živočichům a rostlinám, krajina se v jeho okolí stává jeho zahradou. V dětech se tak vytvoří pocit a vědomí, že krajinu kolem nich nemá na starosti „někdo“, jehož nemohou v počínání ovlivnit, ale že je to jejich krajina, kterou naopak osobně musí hýčkat a pečovat o ni. Děti mohou být hrdé – toto jsem vytvořil já, toto je tu díky mně. Cítí za krajinu zodpovědnost, chtějí ji udržet v dobrém stavu.
Jak pracovat s metodikou
Metodika je rozdělena do šesti kapitol. Kapitola Klimatická změna je zaměřena na pochopení této změny a základních souvislostí s ní spojených. Kapitoly Voda a já, Les, Půda a Voda v krajině jsou zaměřeny na poznávání těchto tematických okruhů. V kapitole Krajina a já se snažíme poznat krajinu kolem nás, naučit se v ní číst, poznávat, co je správně, které počínání lidí rovnováhu v krajině narušuje a co s tím můžeme udělat. Přinášíme zde návod, jak najít místa, která je potřeba obnovit, navrhnout řešení a tento návrh předložit lidem, kteří pro jeho realizaci mohou něco udělat. Některé změny můžeme dokonce uskutečnit i my sami. Není nutné dodržet pořadí kapitol a aktivity je možné vybírat podle potřeby, aktuálních možností a situace, věku dětí, záměru pedagoga atp. Doporučujeme ale zařazovat nejdříve aktivity zážitkové a poznávací a postupovat od jednoduššího ke složitějšímu.
V každé kapitole se setkáte s její stručnou charakteristikou, s přehledným výčtem aktivit, s jejich cílem, popisem a reflexí. Nosné aktivity jsou zvýrazněny barevně.
Pod každou aktivitou jsou uvedeny přílohy připravené rovnou k tisku. Pracovní listy naleznete na konci metodiky. Jednotlivé tematické kapitoly jsou rozlišeny barevně.
Doporučujeme zařadit aktivity do celého školního roku nejlépe formou pravidelných projektových dní. Můžete systematicky zařazovat aktivity i do jednotlivých předmětů a udržovat tak téma vody v krajině ve třídě živé. Metodika je obsáhlá, tudíž se nabízí možnost rozdělit aktivity do více let. Alternativně je s ní možné pracovat i ve volnočasovém přírodovědném kroužku.
Aktivita č. 9 Průzkum krajiny z kapitoly Krajina a já je stěžejní pro celý projekt a probíhá po celou dobu trvání projektu – při každé vycházce. Aktivita Nový les je taktéž dlouhodobou aktivitou.
Řada her i experimentů je inspirována aktivitami z lesních školek a škol, ekocenter apod. Index u názvu hry nebo aktivity odkazuje na zdroje těchto inspirací. Mnohé aktivity lze dle svého upravit a dál rozvíjet. Smyslové aktivity doporučujeme zařazovat opakovaně.
Činnosti, které se v metodice objevují, zasahují do všech oblastí vzdělávání, rozvíjejí mnohé klíčové kompetence a vedou k aktivnímu občanství.
Pojďme společně udělat první krok k tomu, aby se naše podmínky k životu i život sám vrátily do rovnováhy.
Přejeme hluboké propojení s přírodou, porozumění přírodním principům v krajině a intenzivní zážitky při jednotlivých hrách, experimentech, invenci při hledání řešení návratu vody do krajiny a radost při jejich realizaci.
